Přeskočit navigaci

O projektu

Autorem webových stránek Historie výpočetní techniky v Československu je Mgr. Petr Kovář. Textová část projektu vznikla v letech 2004–2005 jako diplomová práce na Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK. V roce 2010 byly spuštěny tyto webové stránky, které mají za cíl přiblížit široké veřejnosti vznik a vývoj československé výpočetní techniky od úplných prvopočátků.

Úvodní slovo ke vzniku textů

V československých dějinách po roce 1945 není totiž mnoho témat, o nichž bychom mohli prohlásit, že se s nimi domácí historiografie doposud blíže nesetkala. Je o to překvapující, že k těmto opomíjeným tématům patří právě historie výpočetní techniky, neboť počítače jsou nedílnou součástí života každého moderního člověka na začátku 21. století. Jeden z důvodů proč je téma historie výpočetní techniky v Československu na periferii zájmu profesionálních historiků, bych spatřoval v jeho mezioborovém rozsahu, kdy technická stránka může působit jako odrazující prvek. Přitom se domnívám, že toto téma může současnému historikovi nabídnout mnohé i z jeho odborného hlediska. Výpočetní technika, obzvláště samočinné počítače byly již od konce 50. let minulého století v centru pozornosti vládních orgánů, a jak dokládají archivní materiály, zavádění samočinných počítačů do národního hospodářství patřilo k prioritám čs. vlád od počátku 60. let.

Vysledovat příčiny proč během 60. let nedošlo k většímu nasazení výpočetní techniky a proč se nepodařilo vybudovat domácí čs. počítačový průmysl, i když jeho výzkumná a vývojová část byla na vysoké úrovni, patří k hlavním úkolům těchto webových stránek. Problematiku historie výpočetní techniky v Československu jsem uchopil z důvodu jejího dosavadního historického nezpracování z obecné roviny a soustředil jsem se na nástin klíčových událostí a stručný popis základních typů počítačů u nás dříve používaných a dále pak na hlavní vědecká a výzkumná pracoviště a výrobní podniky, které se výpočetní technikou tehdy zabývaly. Dějiny výpočetní techniky se v mém pojetí neomezují však jen na technický popis dobových výpočetních prostředků, i když ho samozřejmě nelze úplně vynechat, ale hledají také vzájemné společenské, politické a ekonomické souvislosti, jež přímo tento obor ovlivnily a udaly mu jeho další směr.

Časové a tématické vymezení projektu

Časové rozpětí studie je ohraničeno přibližně roky 1950 až 1975. Rok 1950 byl zvolen jako zřetelný počátek tohoto oboru, neboť v rámci Ústředního ústavu matematického začal doc. Antonín Svoboda budovat oddělení matematických strojů, které se stalo první pracovištěm svého druhu v Československu. Původním cílem diplomové práce bylo podat souhrnný přehled o vývoji počítačů až do roku 1989, ale po zjištění šíře kvantitativních změn, které prodělal tento obor od druhé poloviny 70. let a zvláště v letech 80., jsem od tohoto záměru upustil.

Zaměřil se zejména tedy na pokus o tzv. vlastní cestu při vývoji výpočetní techniky, kdy se snažilo Československo zajistit svoje potřeby matematických strojů výhradně tuzemským výzkumem, vývojem a výrobou. Tato cesta skončila v letech 1968 až 1969 přistoupením ČSSR k mezinárodnímu programu Jednotného systému elektronických počítačů třetí generace (JSEP), což znamenalo konec vývoje původních čs. zařízení výpočetní techniky. Programu JSEP se pak autor věnoval z důvodu jeho značné rozsáhlosti spíše okrajově a to zvláště jeho první fázi JSEP R–1, která má svůj vrchol právě v polovině 70. let.

Těžiště projektu tvoří samočinné počítače, které představují určitou elitu mezi výpočetní technikou a jejich zavádění do národního hospodářství bylo důležitým faktorem při modernizaci čs. ekonomiky. Analogové počítače a děrnoštítkové stroje tvoří specifickou větev výpočetní techniky a pro komplexní uchopení tématu jsem se o nich zmínil v náležitých kapitolách. Pro lepší pochopení dobové problematiky výpočetní techniky věnuji některé kapitoly rovněž obecnému popisu jednotlivých generací počítačů a vývoji rozdělení matematických strojů, jakým tato zařízení prošla v průběhu 50. a 60. let.

Při sestavování jednotlivých kapitol jsem zvolil chronologický postup pouze u popisu vývoje samočinných počítačů na pozadí počítačových generací. Výzkumnou a výrobní základnu výpočetní techniky jsem pojal především jako dějiny výzkumných ústavů, národních podniků a závodů, které se výpočetní technikou v mnou sledovaném období nejvíce zabývaly.

Zachovat chronologickou posloupnost kapitol v celé diplomové práci se ukázalo být v mnoha ohledech omezující a nevhodné. Inovační změny v počítačové technice, změny v zavádění počítačů do různých oblastí národního hospodářství a vládní nařízení o výpočetní technice se společně navzájem natolik časově překrývají, že by to u případné chronologické koncepce celé práce vedlo k zužování a tříštění tématiky na příliš drobné celky.

Vymezení hlavních etap vývoje čs. výpočetní techniky na základě jednotlivých počítačových generací a postupného pronikání počítačů do oblastí národního hospodářství a zásadních vládních nařízení o výpočetní technice jsem potom nastínil na stránkách k tomu přímo určených.

Tato studie jako prakticky první svého druhu si samozřejmě neklade za cíl být vyčerpávajícím pojednáním o historii výpočetní techniky v Československu, nýbrž by měla být jakýmsi výchozím bodem pro další bádání v této etapě našich dějin, která se již stává důležitou složkou dějin vědy a techniky.

Autorem webového projektu Historie výpočetní techniky v Československu je Mgr. Petr Kovář. V letech 1998–2005 absolvoval mezifakultní studium na PřF UK a FF UK, obor historie – geografie.

Petr Kovář se v současné době zabývá tvorbou webových stránek a na internetu působí jako freelance webdesigner pod značkou Rififi.

O projektu

Kdo je za projektem?

Autorem projektu Historie výpočetní techniky v Československu je Mgr. Petr Kovář. Textová část stránek vznikla v letech 2004–2005 jako diplomová práce na Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK.

Hlavním cílem tohoto webu je zmapovat historii a vývoj počítačů v Československu v letech 1950–1975.

Fotogalerie

Citát z historie počítačů

„Matematický stroj nesmí být sensačním překvapením pro mladého člověka. Musí se s ním seznámit jako s obvyklým zařízením, které je jedním z běžných prostředků k dobývání obživy.“

Antonín Svoboda
(I. celostátní konference v oboru výpočetní a organizační techniky), Praha 1958