VHJ Závody Jana Švermy Brno
V důsledku nedostatečně zajištěné výrobní základny pro progresivně se rozvíjející obor výpočetní techniky byla ke dni 1. dubna 1958 ustanovena pro výrobu a vývoj matematických strojů výrobně hospodářská jednotka Závody Jana Švermy Brno (VHJ ZJŠ Brno) [1]. Závody Jana Švermy se staly vedoucím podnikem výrobně hospodářské jednotky pro výrobní obor I. skupiny oborů přesné mechaniky v rámci MVS a k tomuto datu jim byly podřízeny hlavní domácí podniky, které se doposud věnovaly výpočetní technice. Jednalo se o tyto závody: n. p. Aritma Praha s pobočným závodem v Aši, vyrábějící stroje na děrné štítky, n. p. Kancelářské stroje Praha, tvořící dosavadní odbytovou základnu pro obor kancelářské techniky. Národní podnik Nisa, Proseč nad Nisou vyrábějící kalkulační stroje se sloučil s ZJŠ a stal se jejich pobočným závodem. Do oboru byla včleněna i společnost IBM pro ČSR s. r. o. v národní správě Praha, zabývající se výrobou a službami v oblasti strojů na děrné štítky elektromagnetického systému IBM a SAM [2].
Základní výrobní program VHJ ZJŠ Brno se skládal z několika diametrálně odlišných odvětví:
- kancelářských strojů včetně početních strojů na děrné štítky a samočinných počítačů,
- traktorů,
- loveckých a sportovních zbraní a
- přesného nářadí a měřidel.
Hlavní ůkoly VHJ ZJŠ Brno v oboru výpočetní techniky
V oblasti kancelářské techniky mělo být úkolem VHJ ZJŠ Brno zásobovat plynule a plně národní hospodářství výrobky z tohoto odvětví, udržovat výrobu na vyšší technické úrovni, pečovat o rozvoj výrobní základny a vytvářet k tomu náležité zdroje neustálým zhospodárňováním výroby [3]. Výroba samočinných počítačů byla do ZJŠ Brno přičleněna z titulu příbuznosti vstupních a výstupní jednotek a dalších přesných elektromechanických zařízení matematických strojů s programem výroby psacích, sčítacích, kalkulačních a děrnoštítkových strojů, který měl v brněnském podniku již delší tradici. Závodům Jana Švermy Brno svěřený obor kancelářské techniky v sobě zahrnoval: matematické stroje (různé druhy samočinných počítačů), děrnoštítkové stroje a kancelářské stroje (psací, počítací kalkulační, dálnopisy).
Obor kancelářské techniky představoval v roce 1958 jeden z hlavních směrů technického rozvoje čs. hospodářství, a proto mu byla při jeho výrobním zajišťování věnována mimořádná pozornost. V polovině 50. let byla potřeba kancelářské techniky v čs. hospodářství kryta pouze asi z 50 % a stále se zvyšující nároky na mechanizaci administrativních prací si vynutily reorganizační opatření v oblasti výrobní základny [4].
Budování výrobní základny pro výpočetní techniku v VHJ ZJŠ Brno
Skromné základy pro vybudování elektronických oddělení v základních závodě v Brně i v n. p. Aritma Praha byly položeny v průběhu let 1959 až 1960, přičemž dle původních předpokladů měla být výrobní základna pro matematické stroje vybudována v n. p. Aritma již do roku 1960. Tento podnik se měl pak stát hlavním konstrukčním závodem pro počítače vyvíjené ve VÚMS.
K soustředění kapacit, urychlenému vybudování vývojové a výrobní základny ZJŠ Brno byly v tomto období dány příkazy ministra všeobecného strojírenství a učiněna četná opatření ohledně pracovního pořádku MVS. Došlo k uvolnění radiolokační kapacity n. p. Tesla Pardubice, čímž byla zajištěna vývojová a výrobní základna pro analogové počítače, z n. p. Tesla Pardubice byl převeden do VHJ ZJŠ Brno závod Tesla Vysočany s výrobní základnou speciálních analogových počítačů a dále postupným procesem vyčleněna vývojová základna VVP Hloubětín pro VHJ ZJŠ Brno s kapacitou 250 pracovníků [5]. Vzhledem k zajištění tak náročných úkolů, k jakým výroba matematických strojů bezesporu patřila, se tato opatření projevila brzy jako nedostatečná a reorganizovaná výroba kancelářské techniky se v ZJŠ Brno etablovala jen velmi pomalu. Koordinaci prací ztěžovala i poměrně velká územní vzdálenost přičleněných podniků od vedoucího závodu, takže operativní styk znamenal značnou ztrátu času i značné náklady.
Obtíže při budování počítačového průmyslu v VHJ ZJŠ Brno
Samotné soustředění výroby kancelářské techniky včetně samočinných počítačů do VJH ZJŠ se ukázalo nebýt příliš vhodným řešením. V roce 1958 nedisponovala tato výrobně hospodářská jednotka dostatkem potřebných odborníků z oboru impulsní elektroniky a kvalifikované pracovní síly bylo možno získat pouze školením nových zaměstnanců. Tehdejší platná plánovací metodika ZJŠ, zejména posuzování plnění úkolů v produktivitě práce, neumožňovala výrobním závodům zajistit v nutném předstihu dostatek kvalifikovaných pracovníků ještě v době, kdy obor nedosahoval žádných objemových ukazatelů ve vlastní výrobě matematických strojů [6]. Absence kvalifikovaných pracovních sil byla také jednou z příčin vzniklých těžkostí při výrobě výpočetní techniky v ZJŠ Brno.
Hlavní příčinou proč se ale nepodařilo v VHJ ZJŠ Brno na počátku 60. let zajistit výrobu kancelářské techniky (včetně samočinných počítačů) v původně plánovaném rozsahu, byla již zmíněná diametrálně odlišná skladba výrobních odvětví této výrobně hospodářské jednotky. Kapacity Závodů Jana Švermy se soustředily především na produkci zemědělských traktorů značky Zetor Super 50, na níž byly mnohem více ekonomicky zainteresovány než na technologicky více náročné výrobě výpočetní techniky. Podle původních předpokladů se měla výroba traktorů po roce 1963 ze ZJŠ Brno, přesunout do ZKL Líšeň [7]. Ministr všeobecného strojírenství Karel Poláček vzhledem k potřebám čs. zemědělství a exportu rozhodl o ponechání výrobního programu traktoru Zetor Super v brněnských závodech i po roce 1963, kdy tato výroba měla ustoupit výrobě děrnoštítkové techniky přenesené postupně z n.p. Aritma Praha.
Tím byl narušen původní záměr o přeměnění kapacity n. p. Aritma Praha pro výrobu číslicových počítačů. Touto situací se zabývalo v březnu 1963 kolegium ministra MVS, které po projednání zprávy o zajištění výroby traktorů Zetor Super a s tím souvisejícím ohrožení výroby výpočetní techniky rozhodlo přehodnotit koncepci výrobní základny podle vládního usnesení č. 935-61, týkající se zabezpečení rozvoje výrobní základny pro výpočetní techniku. Na základě usnesení tohoto kolegia měla být výrobně hospodářská jednotka ZJŠ Brno rozdělena a útvar výroby matematických strojů přenesen na n.p. Aritma Praha s přidruženými závody v Praze a Aši a s výzkumnou základnou ve VÚMS. Jelikož takto vzniklá samostatná VHJ by nemohla ani kapacitně ani co do struktury zajistit úkoly oboru, bylo uvažováno s přičleněním kapacity vhodného závodu z odvětví elektroniky a v další etapě dobudováním kapacit v nové VHJ Aritma. Tato koncepce byla začleněna do návrhu na úpravy výrobně hospodářské základny, předloženého MVS podle vládního usnesení 230-63 vládě. Při projednání ve vládě dne 26. června 1963 k přijetí tohoto bodu návrhu bohužel nedošlo [8].
Závěr
V první polovině 60. let byla tedy výroba výpočetní techniky prakticky zajišťována výlučně VHJ ZJŠ Brno, zejména n. p. Aritma a to velmi nedostatečně. V roce 1963 byl ve výrobě neúplný sortiment oboru a to převážně jen děrnoštítkové soupravy a analogové počítače. Děrnopásková technika byla vyráběna pouze kusově a samočinné počítače zůstávaly ve stádiu výzkumu a funkčních modelů. Přitom požadavky uživatelů na dodávky zařízení výpočetní techniky převyšovaly výrobní možnosti závodů a poptávka po matematických strojích zůstala v průběhu první poloviny 60. let nevyslyšena.
V rámci zeštíhlování šíře výrobního sortimentu a v nemožnosti splnit stanovené plány pro kancelářské stroje rozhodlo MVS o budoucí specializaci této výrobně hospodářské jednotky na méně technologicky náročné obory a v souladu s tímto návrhem, proto v roce 1965 skončily vývojové práce ve VHJ ZJŠ Brno v oboru matematických strojů. Jejich vývoj a výroba byly předány v témže roce nově vytvořenému trustu Závodů přístrojů a automatizace (ZPA).
Prameny
[1] Zbrojovka Brno založená v roce 1918 jako státní podnik, nesla v letech 1954 – 68 označení ZJŠ Brno.
[2] BEDNAŘÍK, L., JIŘÍČKOVÁ, V., Dějiny závodů Jana Švermy n.p. Brno. Brno 1968, s. 100.
[3] Tamtéž.
[4] Tamtéž.
[5] NA, Fond MVS, 1963, kart. 184 – výzkum a výroba matematických strojů.
[6] Tamtéž.
[7] Tamtéž.
[8] Tamtéž.
V oblasti kancelářské techniky mělo být úkolem VHJ ZJŠ Brno zásobovat plynule a plně národní hospodářství výrobky z tohoto odvětví, udržovat výrobu na vyšší technické úrovni, pečovat o rozvoj výrobní základny a vytvářet k tomu náležité zdroje neustálým zhospodárňováním výroby.
Závodům Jana Švermy Brno svěřený obor kancelářské techniky v sobě zahrnoval: matematické stroje (různé druhy samočinných počítačů), děrnoštítkové stroje a kancelářské stroje (psací, počítací kalkulační, dálnopisy).
