Přeskočit navigaci

Malý samočinný počítač MSP

Při přechodu k druhé generaci počítačů sehrál významnou roli také tranzistorový počítač MSP (Malý Samočinný Počítač). Problém malých samočinných počítačů, který se v letech 1958 a 1959 nejevil jako prvořadý, nabyl po roce 1960 v souvislosti s usnesením ústředního výboru KSČ v oblasti výpočetní techniky v národním hospodářství ze září 1959 na vážnosti. Pro uspokojení nejnaléhavějších potřeb se uvažovalo nejprve se zavedením výroby rozpracovaných počítačů E 1b (reléový) a MNP 10 (ferrodiodový), které měly být určeny pro technické výpočty. Toto řešení se ukázalo z důvodu zastaralých konstrukčních elementů těchto počítačů jako neperspektivní, a proto začal být VÚMS vyvíjen nový typ malého samočinného počítače na bázi magnetických prvků, který v průběhu výzkumu vykrystalizoval v tranzistorový počítač MSP. Tento počítač měl mít společně unifikované prvky se souběžně vyvíjeným středním tranzistorovým počítačem EPOS 2 [1].

Technické parametry počítače MSP

Malý samočinný počítač MSP byl stavebnicového typu a jeho úkol spočíval v poskytování řešení vědeckotechnických výpočtů a matematicko-ekonomických úloh. Chod matematického stroje MSP obstarávaly tranzistorovými prvky a obdobně jako EPOS 2 pracoval ve dvojkově kódované desítkové soustavě s pevnou řádovou čárkou. Operační rychlost se pohybovala v rozmezí 2 000 až 8 000 operací za sekundu. Stroj disponoval ferritovou pamětí o kapacitě 10 000 slov. Bylo k němu možno připojit až deset vstupů (např. fotoelektrický snímač děrné pásky) a deset výstupů (např. elektrický psací stroj - děrovač, resp. rychloděrovač děrné pásky).

Specifikace základní sestavy druhého kusu MSP [2]

  • 1 základní a aritmetická jednotka,
  • 1 ferritová paměť 5 000 slov a 60 bitů,
  • 1 fotoelektrický snímač děrné pásky a
  • 1 elektrický psací stroj 1552 s děrovačem děrné pásky 332.

Výzkum, vývoj a výroba počítače MSP

Podle státního plánu měly probíhat práce na tomto počítači v následujícím pořadí: výzkum od prvního pololetí roku 1960 do druhého pololetí roku 1963, vývoj od prvního pololetí 1962 do druhého pololetí 1962. Výroba několika prvních kusů se měla uskutečnit v prvním pololetí 1963.

Obdobně jako u počítačů EPOS 1 a EPOS 2 neprobíhaly ani u malého samočinného počítače MSP práce podle stanoveného plánu. Kromě již několikrát zmíněných příčin ohledně zajišťování výroby součástkové základny čs. průmyslem bylo zpoždění ve vývoji MSP způsobeno snahou o zavedení licenční výroby sovětského stroje SETUŇ, který měl přibližné konstrukční parametry jako MSP. V roce 1961 se jevila licenční výroba sovětského stroje SETUŇ jako velmi perspektivní, ale jak se později ukázalo, sovětská strana neměla o produkci počítačů SETUŇ v Československu zájem a jeho licenční výrobu v roce 1962 bez udání důvodu zamítla [3].

Hlavní etapy realizace MSP, tentokrát pod označením MPS 2, se posunuly tedy na druhou poloviny roku 1965. Fázi výzkumu řešil VÚMS Praha a vývoj zajišťoval slovenský podnik Konstruktiva Trenčín. Výzkum základní sestavy stroje byl ukončen v červenci 1965 a v témže roce byl počítač úspěšně vystavován na veletrhu v Brně. Podle interních materiálů ministerstva všeobecného průmyslu dosahoval počítač MSP v roce 1965 lepších parametrů než tehdy známé počítače stejné třídy (NE 803, ZUSE 23, MINSK 22) a umožňoval řešit širší rozsah úloh než dosud využívané počítače připravované k výrobě v zemích RVHP. Jeho hlavní předností byl podstatně vyšší počet vstupních a výstupních zařízení, která bylo možno k počítači současně připojit, jednoduchý způsob programování i obsluhy a poměrně malý počet elektronických součástí [4].

Po předcházející kusové výrobě se polovině roku 1966 rozběhla v Závodech průmyslové automatizace v Čakovicích také sériová výroba v objemu deseti kusů a první počítače tohoto typu byly dodány uživatelům již v témže roce. Počítač MSP 2 se tak stal prvním sériově vyráběným samočinným počítačem v Československu. V letech 1967 až 1968 bylo domácím podnikům a akademickým pracovištím dodáno jedenáct těchto tranzistorových počítačů, vesměs ve variantě MSP 2A a deset z nich zůstávalo v provozu ještě v polovině 70. let [5].

Prameny

[1] NA, Fond MVS, 1961, kart. 216, Výzkum a výroba samočinných počítačů.

[2] NA, Fond MVS, 1963, kart. 184, Výzkum a výroba matematických strojů.

[3] Tamtéž.

[4] Tamtéž.

[5] NEŠICKÝ, J. a kol., Příručka výpočetní techniky. Praha 1976, s. 587-589.

Malý samočinný počítač MSP byl stavebnicového typu a jeho úkol spočíval v poskytování řešení vědeckotechnických výpočtů a matematicko-ekonomických úloh.

Chod matematického stroje MSP obstarávaly tranzistorovými prvky a obdobně jako EPOS 2 pracoval ve dvojkově kódované desítkové soustavě s pevnou řádovou čárkou.

Operační rychlost se pohybovala v rozmezí 2 000 až 8 000 operací za sekundu.

O projektu

Kdo je za projektem?

Autorem projektu Historie výpočetní techniky v Československu je Mgr. Petr Kovář. Textová část stránek vznikla v letech 2004–2005 jako diplomová práce na Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK.

Hlavním cílem tohoto webu je zmapovat historii a vývoj počítačů v Československu v letech 1950–1975.

Fotogalerie

Citát z historie počítačů

„Matematický stroj nesmí být sensačním překvapením pro mladého člověka. Musí se s ním seznámit jako s obvyklým zařízením, které je jedním z běžných prostředků k dobývání obživy.“

Antonín Svoboda
(I. celostátní konference v oboru výpočetní a organizační techniky), Praha 1958