Přeskočit navigaci

Střední tranzistorový počítač TESLA 200

Vzrůstající potřeby čs. hospodářství v oblasti zavádění samočinných počítačů donutily v druhé polovině 60. let k aktivitě také ostatní domácí elektrotechnické podniky. V roce 1966 začala VHJ TESLA uvažovat o získání zahraniční licence na výrobu číslicového počítače. Po průzkumu výrobků několika zahraničních dodavatelů zakoupila VHJ TESLA francouzskou licenci na počítač Bull-General Electric GAMMA 140/145 [1]. Na základě licenční smlouvy vznikl ve VHJ TESLA rozsáhlý projekt pod názvem Tesla 200. Jeho hlavním cílem bylo rozšíření výrobního sortimentu TESLA o výrobu číslicových počítačů moderního typu a o urychlené vybavení čs. hospodářství a průmyslu těmito prostředky výpočetní techniky, jejichž potřeba se od poloviny 60. let neustále zvyšovala. Náplň projektu TESLA 200 spočívala nejenom v přípravě výroby, samotné výrobě a dodávkách systémů, ale také v jeho dalším rozvoji, a to včetně širokého komplexu obchodně technických a servisních služeb uživatelům, např. ve školení odborníků, projekčních pracích apod [2].

Technické parametry počítače TESLA 200

Počítač TESLA 200 byl střední tranzistorový počítač stavebnicové konstrukce, určený pro hromadné zpracování dat z oblasti evidence, statistiky, plánování a řízení, ale rovněž z oblasti vědeckotechnických a inženýrských výpočtů. Svojí architekturou byl vzdáleně příbuzný s rodinou počítačů IBM 360. Vyráběl se ve dvou variantách, TESLA 230 – nižší konfigurace a TESLA 270 – vyšší konfigurace. Z hlediska generační příslušnosti byl svým systémem logiky, programovým vybavením a funkčními možnostmi na hranici druhé a třetí generace [3]. Při konstrukci počítačů TESLA 200 bylo použito technologie tenkých magnetických vrstev a rychlých logických obvodů v kombinaci s mikroprogramováním. Jeho předností byly zejména tři asynchronně pracující paměti, feritová operační paměť pro uložení programů, rychlá pracovní paměť na tenkých magnetických vrstvách a rychlá pevná paměť pro vložení mikroprogramů. K počítači se dala připojit tzv. rychlá přídavná zařízení s přenosovou rychlostí 200 000 bytů/s nebo 250 000 bytů/s.

Rychlá přídavná zařízení tvořil:

  • snímač štítků,
  • tiskárna,
  • magnetické disky (až čtyři jednotky) a
  • magnetické pásky (až osm jednotek).

Tzv. pomalejší přídavná zařízení s rychlostí 17 000 bytů/s. nebo 28 000 bytů/s.:

  • děrovač a snímače pásky,
  • děrovače štítků a
  • elektrický psací stroj.

Programové vybavení počítače TESLA 200 tvořila kromě samotného operačního systému ještě dvojice tzv. dohlížecích programů SUPERVISOR a MONITOR a programovací jazyky APS, FORTRAN, ALGOL, COBOL, TESLA KOMPITA a TESLA FORMAT [4]. Softwarová výbava počítače TESLA 200 měla přímou návaznost na programové vybavení výpočetních zařízení řady JSEP. V polovině 70. letech se na počítači realizoval i první čs. překladač programovacího jazyka Pascal.

Výroba počítače TESLA 200

Projekt počítače TESLA 200 byl od počátku své výroby v podniku TESLA Pardubice systematicky zdokonalován. Jedním z prvořadých úkolů pardubických pracovníků TESLY bylo nahradit dovážená periferní zařízení a původní součástky tuzemskou výrobou. Ve spolupráci s n. p. TESLA Rožnov a TESLA Lanškroun se postupně v konstrukci počítače podařilo obměnit základní aktivní a pasivní prvky československými ekvivalenty. První model počítače TESLA 200 byl předveden úspěšně na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně již v roce 1967 a od roku 1969 se počítač vyráběl sériově.

Závěr

Komplexní uskutečnění projektu TESLA 200 znamenalo pro celé československé hospodářství značný přínos, neboť došlo poprvé ve větším měřítku k vybavování výpočetních středisek, podniků a akademických pracovišť modely počítačů, jež snesly plné srovnání s tehdejšími počítači světové úrovně [5]. Počítač TESLA 200 překryl mezidobí, kdy byla ukončována podnikem ZPA výroba počítačů druhé generace a zařízení třetí generace JSEP teprve nastupovala. V důsledku toho se stal nejužívanějším počítačem druhé generace vyráběným v Československu a omezil tak nesourodost ve výpočetní technice, která byla do té doby v domácích podnicích mnohdy nekoordinovaně instalována. Do konce páté pětiletky, tedy do konce roku 1975, bylo u uživatelů realizováno celkem 116 počítačů TESLA 200 a jejich výroba pokračovala i na začátku šesté pětiletky [6].

Prameny

[1] VLČEK, J., Výpočetní technika v zemích RVHP, ČSSR. Praha 1975, s. 18.

[2] FRK, M., HRBEK, V. a kol., 30 let československého elektrotechnického a elektrotechnického průmyslu. Praha 1978, s. 475.

[3] V publikaci FRK, M., HRBEK, V. a kol., 30 let československého..., s. 476, je stroj TESLA 200 řazen k počítačům tzv. dvouapůlté generace. VLČEK, J., Výpočetní technika..., s. 21 označuje počítač TESLA 200 za příslušníka druhé generace a podle KRIŠTOUFEK, K., KABEŠ, K., Stroje na zpracování informací. Praha 1975, s. 298, patří ke generaci třetí. Podle součástkové základny (tranzistorů) patřil počítač TESLA ke druhé generaci, ale v ostatních parametrech splňoval kritéria pro generaci třetí. Proto panuje u autorů nejednotnost při jeho zařazení.

[4] KRIŠTOUFEK, K., KABEŠ, K., Stroje na zpracování..., s. 298.

[5] FRK, M., HRBEK, V. a kol., 30 let československého..., s. 477.

[6] Tamtéž, s. 477.

Počítač TESLA 200 byl střední tranzistorový počítač stavebnicové konstrukce, určený pro hromadné zpracování dat z oblasti evidence, statistiky, plánování a řízení, ale rovněž z oblasti vědeckotechnických a inženýrských výpočtů.

Svojí architekturou byl vzdáleně příbuzný s rodinou počítačů IBM 360.

O projektu

Kdo je za projektem?

Autorem projektu Historie výpočetní techniky v Československu je Mgr. Petr Kovář. Textová část stránek vznikla v letech 2004–2005 jako diplomová práce na Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK.

Hlavním cílem tohoto webu je zmapovat historii a vývoj počítačů v Československu v letech 1950–1975.

Fotogalerie

Citát z historie počítačů

„Matematický stroj nesmí být sensačním překvapením pro mladého člověka. Musí se s ním seznámit jako s obvyklým zařízením, které je jedním z běžných prostředků k dobývání obživy.“

Antonín Svoboda
(I. celostátní konference v oboru výpočetní a organizační techniky), Praha 1958